Den 15, 16

18. září 2012 v 22:06 | Catharina |  Day by Day
Doufám, že se máte lépe než já.
Nějak poslední dva dny nezvládám. JE to hrozné, mám šílený stres ani nevím z čeho, mám depku ani nevím z čeho a tak celkově je to naprd. Doma už není žádné zdravé jídlo a máme finanční krizi, takže si jaksi nemohu říct o jídlo. Tedy, myslím, že by to bylo ode mě hnusné. Takže super, nemám co jíst a navíc mám depku. co z toho vyplývá?
ŽERU JAK HOVADO!
Za poslední dva týdny se mi váha nepohla ani o gram a po posledních dvou dnech se asi i zvýšila. Dneska jsem navíc zaspala, takže jsem ani necvičila svých 80 sedů-lehů, co každé ráno dávám. Polevuju, jím hrozný věci, utápím se v depresi a vůbec. Přemýšlím nad věcma nad kterýma nemám. Sakra já nechci myslet celý den jak jednu holku obejme a mě ne. Nechci myslet, jak mi ona něco řekne, jak furt mluví o svých spoustě kámoších a co dělali a já jenom mlčím protože chdoím ven jen s ní. Nechci být na nich závislá, nechci brečet když je vidím spolu.
Jsem v koncích. Chtěla jsem chodit do nějakých kurzů ale nejsou samozřejmě peníze. Budu sedět doma na zadku a poslouchat všechny jak se skvěle bavili v tom a tom kroužku a přitom já bych tam chtěla tak moc chodit. Jenomže není za co, žeano. Říkala jsem si vždycky, že je to v pohodě. Ale když vidím, jak mi unikají šance tak mě to tak neskutečně sere. Já bych tak ráda se věnovala věcem které mě baví. Zasraná spravedlnost.

Prostě mám depku. Musím se zase soustředit na hubnutí, to mě obalí do mého světa jídla a já už nebudu myslet na další kraviny, jako talent kreslení, kurz rétoriky, doučování angličtina a podobné věci, které stejně nikdy mít nebudu.
A i když se snažím jak se snažím, tak jí jde všechno líp než mě.
Asi se na všechno vykašlu. Nač se snažit, když vždycky budu ta druhá. Nikdy ji v ničem nepředženu, nikdy nebudu na výsluní já. Pokaždé až v jejím stínu, všechno umí lépe, chová se lépe, všechno co řekne je lepší než bychh řekla já, všechno zná lépe, je chytřejší, společenštější, krásnější, nadanější...

Kurva proč bych se měla snažit, když je to předem prohraný boj?
Každý den makám jak debil a moje kresba je nahovno. Makám na orbitracku, ráno vstávám o hodinu dřív a stejně nikdy nedosáhnu té postavy co má ona. Nikdy nebudu tak bohatá. Učím se jak debil na písemky a ona se na to ani nepodívá a stejně má lepší známku. Ona na co sáhne to jí jde. Makám furt a pořád, snažím se dělat věci lépe a ona je furt ta lepší.

Já... nevím, jak se víc snažit.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B. B. | Web | 19. září 2012 v 6:50 | Reagovat

Každý hráč musí akceptovat karty svého života, který mu dává. Ale jakmile jsou v jeho rukou, je třeba rozhodnout jak hrát, aby vyhrál.

2 B. B. | Web | 19. září 2012 v 7:11 | Reagovat

je to na hovno. celá ta potřeba peněz..na všechno je potřebuješ; když je nemáš, nemůžeš v podstatě nic. řiká se, že ty nejlepší věci jsou v životě zadarmo. ale není to pravda, ke všemu potřebuješ peníze.. potřebuješ příležitosti, abys potkala přátele například, abys s nimi mohla pořádně být. abys mohla dobře jíst a být se sebou spokojená, což ovlivňuje i vztahy s ostatníma lidma. všechno souvisí se vším. chtěla bych vidět, kolik vážně chudejch lidí si užívá rodinu lásku přátelství a ty všechny zadarmo skvělý věci místo aby se zabývali krizovým nedostatkem finančních prostředků, hm.

ale k tobě. nevím teď, kolik ti je, ale možná bys mohla zkusit si najít nějakou brigádu..třeba v mekáči berou už od 15, dost mejch známejch tam dělalo/dělá a co říkají, tak si tam našli i spoustu kamarádů, protože tam jsi celou dobu v kolektivu nějakejch lidí, většinou mladejch jako my. a je to asi dobrá zkušenost.
kurzy jsou super, ale nemusej bejt nezbytně nutný..můžeš zkusit koupit si/stahnout z internetu nějakou učebnici angličtiny pro samouky a učit se sama, nebo se zdokonalovat třeba na stránkách jako je helpforenglish.cz, mně taky hodně pomohlo koukat na filmy a seriály v angličtině bez titulků nebo s anglickejma titulkama.
s kreslením ti můžu poradit jen - kresli dál. taky kreslím, chci jít na architekturu, ale hrozně to zanedbávám a bojím se, že mi to bude chybět..bože musím zase začít. jdi ven, kresli stromy, nakresli portrét, kresli co máte doma.
víš, taky mám okolo sebe pár holek, který jsou krásný chytrý talentovaný oblíbený úspěšný..a já nic. ve všem jsem horší. jedna spolužačka například - je krásná, hubená, závodně běhá, všichni jí maj rádi, nádherně kreslí a maluje vlastní obrazy, má samý jedničky, chce jít na medicínu, má tisíce kamarádů a skvělýho přítele a já nevim co všechno ještě. chápeš? nikdy nebudu v ničem lepší než ona..kdyby ona chtěla jít na architekturu, nemusela by se ani bát, jestli jí vezmou. byla by skvělá.
ale takhle se na to nesmíme dívat..řekla bych, že se nesmíš litovat, protože oni mají víc a jsou lepší. my máme nižší základní úroveň. oni to mají zadarmo. ale ber to nezávisle na nich. jsi to ty, s kým budeš muset celej život žít a nechtěj si vyčítat, žes nic nedokázala. život prostě fér není. musíme hrát s tím, co máme a nesmíme se litovat kvůli tomu, co nemáme a co maj ostatní. většinou to můžeme mít taky..
víš v čem můžeme bejt dobrý? v tom, že si dáme nějakej cíl a dosáhneme ho. můžeme se vypracovat.
a nakonec si toho budeme vážit daleko víc, než kdybysme to měli zadarmo.

takže - makej dál a neohlížej se na ní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama