11.4.2012

11. dubna 2012 v 21:06 | Catharina |  Day by Day

Mám takový nápad. Založit si twitter, který bych mohla aktualizovat i z mobilu během celého dne.

Máte někdo twitter? Co vy na to?

Naprosto zdrcená sedím v kuchyni opřená o kuchyňskou linku. Nademnou hrčí mixér, který mixuje těsto na rolády. Stále ujídám. Na sporáku se vaří pudink na krém. Ujídám neustále, i když je vařící. Kousek dál se vaří hrnek s tvarohovými knedlíky. Až se dovaří moc se jich k rodině nedostane. Vlastně... rodina to není.

Rozpadá se mi rodina. Jak tragikomické. Je hrozné, když váš otec řve v jednom kuse, ale věřte mi. Je horší když zařve jednou za půl roku třeba, ale to je teda něco. Tříská věcma, řve... V sobotu rozmlátil pár sklínek a málem skříň. Chytl matku pod krkem, sice ji hned pustil ale i tak.. Já nevím naši jsou v sobě pořád a mě už nebaví žít v baráku plnejch intrik kde babka s tetou intrikujou přes otce na matku a každý má řeči na toho druhého, furt se kecá o rozchodu a pak jste nejhorší vy kdy se náhodou zas na dva dny usmíří a vy o tom nevíte a chováte se k nim furt protivně...

Někdy je lepší nebýt...
Nevím prostě...
Navíc mě totálně vykolelujou z hubnoucího programu. Prostě... kdybych byla sama tak hubnu v pohodě třiktát rychleji, cvičím každý den a tak.. Ale se všema... nervy, různý akce který neplánuju a navíc nikdo na to nebere ohled, že chci hubnout a pak normálně řeknou že za velikonoce zase přiberu a že nehubnu a furt takový kecy na mě...
nejhorší je, že doteď jsem byla prostě v depce, bolavý břicho a tak...
Jenomže teď jsem... prostě dělám že je všechno v pohodě, peču, vařím, uklízím, cpu se a směju se... a v sobě mám ještě větší díru...
do toho se zamíchal ještě neúspěch u NĚHO, aktuálně nulový sebevědomý, krámy...
Jooo jsem na dně.
Jenomže nebrečím, netřesu se...
jen jsem na dně tak nějak horším způsobem.
bože jak moc chci klidný život
PS: všechno jídlo skončilo v záchodě... stydím se, že na blozích píšu jak to zvládnem, vám radím a sama objímám mísu

Catharina
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 siani siani | Web | 11. dubna 2012 v 21:37 | Reagovat

je mi ľúto, že to máš doma také ťažké a viem, že k takej psychickej záťaži sa ďalšia v podobe chudnutia nepridáva ľahko :( ale naozaj sa chceš zaťažovať ešte aj tým vracaním? viem, že je sakramentsky ťažké skoncovať s tým... vlastne neviem, nikdy som si bulímiou neprechádzala, no držím ti palce, aby ssa ti s tým podarilo skončiť.. budem na teba myslieť, hádam to pomôže;) :)

ps. http://gaberka.blog.sk/detail.html?a=781e9fe9429f0904bbaee672e82ba06c odporúčam prečítať tento článok, o bulímii... na mňa veľmi zapôsobil, hoci som nikdy nevracala:) napadlo mi, že ke´d je to v tvojom prípade aktuálne a možno si ho ešte nečítala, tak ti sem môžem dať odkaz

2 siani siani | Web | 12. dubna 2012 v 19:29 | Reagovat

a ohľadom toho twitteru - to by bolo fajn ;)

3 Cléa Cléa | Web | 12. dubna 2012 v 20:48 | Reagovat

Já si jídlo vážím, protože to absolutně neumím odhadnout od oka :D Když to zrovna ten den nepřepočítávám na kalorie, tak to nijak neřeším.. Ale třeba cereálie si musím vážit, jsem schopná tam nevědomky nasypat 100g :D To mě hrozně mrzí, co se u tebe děje :( Nevím, co bych ti na to napsa,a co bych ti poradila... Snad jenom drž se, určitě se to časem zlepší :) Také to s tím jídlem v záchodě... :( Vím přesně, jaké to je. Stačí trošku nervy, stres, depka a jídlo je najednou jediným odreagováním... Už nezvracej, vede to do strašného začarovaného kruhu, ze kterého se snažím už dlouho dostat... Drž se kočko, určitě bude líp! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama